Synáček z Moravy studuje v Praze na univerzitě a dojdou mu
prachy.
Tak zatelefonuje domů: táto, představ si, u nás na škole otevírají kurs, kde učí psy mluvit !
"Tož, nekecé! A co to koštuje?" diví se otec.
"No pošli Alíka a patnáct tisíc a ...já ho nechám zapsat." syn na to.
Prachy se psem dorazily a student je pár měsíců pohodě.
Po čase,ale prachy dojdou, tak tátovi volá znovu.
"Alík ? Ten mele páté přes deváté, to už se nedá poslouchat," vypráví syn,ale představ si, že na fakultě otevírají kurs, kde učí psy číst !
"Tož kurňa, když už mluví, tak ať i číst umí!" furiantsky na to otec.
"Jasně, pošli pětadvacet táců a já ho přihlásím," syn na to.
Na konci školního roku nezbývá, než odjet domů. Co se psem?
Tak ho zastřelí.
Doma se táta hned ptá: "Tak kde ho máš?"
"Ale, představ si, dneska ráno si u snídaně čteme noviny,
a říkám Alíkovi: "Tak dneska jedem domů!" On složí noviny a říká:
"To jsem zvědavej, jestli mě zas táta vezme s sebou, až půjde do lesa šukat Novákovou.
Táta zrudne a skočí klukovi do řeči: "Doufám, žes ho zastřelil,hajzla jednoho prolhaného !
"Si piš, tato."